Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žila byla jednou jedna dívka, která se rozhodla, že si do bytečku pořídí čtyřnohého kamaráda. Byla rozhodnutá, že společníkem bude buď pejsek slovenského čuvače nebo belgického ovčáka Malinois. Jenže štěňátka buď nebyla k mání nebo byla s PP po výstavních rodičích a podle toho se odvíjela i cena. Nakonec asi po měsíčním usilovném pátrání na internetu jí poslal její přítel dvě fotky roztomilých štěňátek.

Obrazek

 

 

 

 

Okamžitě jí ty chlupaté kuličky učarovaly a majiteli štěňátek zavolala. Bylo rozhodnuto, že odběr pejska proběhne 26.4. dopoledne.

 

ObrazekCelá natěšená vyrazila holčina ten den na výlet do Starého Města pod Sněžníkem. Téměř čtyřhodinová cesta rychle utíkala.

Na nádraží už dívku čekal majitel psí smečky a zavezl ji až ke svému domu. Nejprve se šli podívat na štěňata. Všechny tři chlupaté kuličky byly kouzelné.Pejsek sice nebyl tak světlý jak si dívka představovala, ale i tak se jí líbil.

Nad šálkem kávy a rozhovoru s chovatelem rozplývajícím se nad německými ovčáky, který toto plemeno cvičí po mnoho let, se dozvěděla dívka i co vedlo k narození tak jedinečného vrhu štěňat. Chovatel chtěl vyzkoušet něco nového, a tak pro sport nechal zkřížit fenu belgického ovčáka Malinois  s německým ovčákem. Štěňata by měla být tudíž ještě temperamentnější s velkými vlohy k učení se novým věcem a hlavně nadevše by měla být oddaná svému pánovi.

Čas strávený ve Starém Městě už se chýlil ke konci a tak se pro pejska našel malý starý obojek na cestu a stará taška na přepravu. S očkovákem v batohu a štěnětem coby zavazadlem byla holčina opět dopravena zpátky na nádraží, kde ji i chlupáče čekala dlouhá cesta zpět do Brna.

Dívka byla vybavena vodítkem, miskou na vodu i hadrami a pytlíky na štěněčí nenadálé výtvory při cestování, ale obavy byly úplně zbytečné. Štěně bylo bezproblémové, hovělo si v tašce a k cizím lidem i věcem v okolí bylo bázlivé. Kdykoliv se cítilo ohrožené, schovalo i hlavu do tašky a vykouklo až po chvíli, kdy byl čistý vzduch.

Obrazek

Čtyři přestupy, téměř pětihodinovou cestu do Brna i jízdu v přeplněné šalině zvládlo na jedničku. Jen doma bylo trochu bázlivé, nechtělo na sebe nechat šáhnout a leželo nebo sedělo tam, kde se dívka nacházela, ale s tím rozdílem, že si udržovalo vždy určitou vzdálenost. Občas si zakňučením postesklo.

Večer, jak se prospalo, už bylo kapánek oraženější. Jen naučit ho dělat loužičky na jemu vymezené místo, zdálo se, že bude nemožné. Vyřešilo se to vyvenčovacími procházkami v intervalu každých dvou hodin.

Chyro si zvyká jak na dívku, tak na zařízení bytu. Je to potvůrka koumavá, nesmí se nechat delší dobu bez dozoru, aby neudělal z pokoje kůlničku na dříví.

Zde pár fotek, aby jste byli v obraze;)

Obrazek

Tady je Chyroušek první den v novém domově.

Obrazek

Andílek spinká.

Obrazek

Šelma kouká.

 

 

Obrazek

 

Chyro v akci

Obrazek

 

Obrazek

 

 

Obrazek

Jinak - ta dívka to jsem samozřejmě  já :)))

 

S Chyrouškem čelíme nástrahám venkovního světa a úspěšně cvičíme čistotnost a základní poslušnost. Držte nám palce:)

 

Obrazek

 

Zazvonil zvonec a tohoto vyprávění je konec.

 


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RE:Dotaz

(Aurewen, 2. 4. 2008 18:43)

Až bude pohromadě další sada zajímavých fotek.
Takže brzo ;)

Dotaz

(Logen , 31. 3. 2008 19:08)

A kdy se můžeme těšit na další díl????